Fiskální politika<úh1>
Fiskální politika se zabývá problematikou a důsledky veřejných rozpočtů, vládních výdajů. Soubor postupů a nástrojů, jimiž vláda ovlivňuje chod ekonomiky prostřednictvím příjmů a výdajů státního rozpočtu.
Fiskální politika se týká rozhodování o státním rozpočtu a stanovení výše a skladby vládních výdajů a příjmů. Zvláště důležitým momentem ve fiskální politice je poměr mezi vládními výdaji a daněmi. Jestliže vláda utratí více peněz než vybere na daních, je státní rozpočet schodkový, utratí-li méně, je státní rozpočet přebytkový. Fiskální politika má důležitý vliv na celkovou výkonnost hospodářství.
Nástroje fiskální politiky
- Rozpočtové příjmy - změna míry zdanění důchodů - vliv na spotřební výdaje domácností.
- Rozpočtové výdaje - vládní nákupy, transferové výdaje.
Fungování nástrojů se promítá do rozpočtového salda = t x Y - (G+TR)
Cíle fiskální politiky - usměrňování vývoje hlavních makroekonomických veličin, zejména zaměstnanosti a vyhlazování hospodářského cyklu, případně cenové hladiny (snižování míry inflace)
- Podpořit ekonomický růst a růst zaměstnanosti.
- Pomoci utlumit výkyvy hospodářského cyklu.
- Zmírnit inflační tlaky v ekonomice.
Druhy rozpočtů
Skutečný rozpočet - jde o skutečně naměřené příjmy, výdaje, deficity či přebytky
Strukturální rozpočet - příjmy, výdaje a salda, které by byly naměřeny při plné zaměstnanosti.
Cyklický rozpočet - rozdíl mezi skutečnám a strukturálním, jeho vývoj vyjadřuje vliv cyklického vývoje ekonomiky a s ním spojené automatické působení stabilizátorů na rozpočet.
Důsledky veřejného dluhu:
- Destimulační účinky na ekonomickou aktivitu
- Soukromý kapitál je nahrazován veřejným dluhem
